Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Urbanisticko – architektonická studie areálu pro šetrný turismus Strachotín.
Iatsenko, Ganna ; Borecká,, Eva (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si stanovila za cíl nalezení urbanistického řešení pro krajinu v blízkosti obce Strachotín. Při plánovaní našeho areálu jsme vycházeli z potřeby jeho zapojení do vybrané krajiny. Projekt hledá nejvhodnější způsob funkčního a prostorového uspořádání areálu a objektů v něm umístěných. Práce usiluje o koncepční řešení území v kontextu turismu, ekonomického potenciálu a přírodních podmínek daného regionu. Objektem zvoleným pro využití zpracovávaného prostoru je ekofarma, jejíž součástí je koňská jízdárna, koňské stáje, rekreační ubytování a restaurace. Pro zpracování architektonického návrhu jsme v našem projektu vybrali koňskou jízdárnu. Návrh vychází z potřeby řešit celé území komplexně a přihlédnout přitom k širším obecním a krajinným vazbám. Úkolem bylo navrhnout optimální funkční a prostorové uspořádání dané lokality, zejména farmy pro agroturistiku a nabídnout další – námi zvolené – doplňující funkce. Podstatnou otázkou také je, jakým způsobem postupovat při navrhování ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se v návrhu zaměřit. Cílem práce a řešení, kterého chceme dosáhnout, je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství. Práce reprezentuje nový směr rozvoje sídel v rámci krajinného urbanismu. Cílem práce je prokázat, že pro vytvoření komfortního a „zeleného“ venkovského areálu nebo veřejného prostoru není nutné používat nejnovější technologie a radikální architektonické koncepce a že někdy stačí rozmanitost, zdravý rozum a důvěra k lidem, kteří v takovém městě budou žít. Průvodní myšlenkou při tvorbě areálu byla integrace české regionální flóry do venkovského prostoru s jeho budovami, materiály a náladou obyvatel. Proto vyvstávají další otázky – co je vlastně charakteristické pro český venkov? Co je smyslem života na venkově? Jaká je identita venkova? Hlavními charakteristickými znaky tradičního českého venkova jsou hrady, kostely, rybníky, stromy, kopce, pole, a hospodářská zvířata. Návrh ekofarmy se snaží dosáhnout určitého přesahu v pojetí aspektu identity obce a edukace dětí pomocí atraktivních prostorů, kde dochází k vzájemné interakci mezi lidmi a přírodou. Navržený různorodý prostor ekofarmy bude doplňovat chybějící tradiční prvky v obci, jako je rybník, prostory pro setkávání, ovocný sad a stezky v krajině. Tímto způsobem farma umožňuje konfrontaci mezi sídelními podmínkami a krajinou. Areál je v kontrastu s obcí Strachotín, ale je navržen takovým způsobem, aby se oba prostory spojily v harmonii. V určitém okamžiku rozdíly mezi přírodou a obcí mizí. Koňská farma nabízí výuku jízdy na koni, projížďky k historickým památkám, letní tábory s výukou jízdy na koni či samotný pobyt na farmě s koni. V projektu je počítáno s kapacitou 20 stání pro koně. Farma je velice vhodná i pro parkurová soustředění, výstavy, koňské dražby, hobby závody a další jednorázové akce. Dalším atraktivním turistickým prostorem je lokalita na břehu Věstonické nádrže. Ta je plánována nejen jako krásný prostor na procházky či jízdu na kole, ale i jako plocha pro různé veřejné akce, například pro farmářské trhy. Díky navržené variabilitě prostorů i atrakcí může farma sloužit celoročně a lidé budou trávit více času ve venkovském prostředí.
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
Podnikatelský plán
Urbánková, Michaela ; Konečný, Marek (oponent) ; Koudelková, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru na založení malé ekofarmy, kde by se ze začátku převážně pěstovala zelenina a ovoce a následně by se tyto plodiny prodávaly spotřebitelům. Teoretická část se zabývá poznatky nezbytnými pro založení a udržení podniku, praktická část je založena na informacích, týkajících se obchodní a finanční situace podniku.
Dopady dotačních změn na evropské úrovni na ekologicky hospodařící zemědělský podnik - případová studie
SZMITEK, Daniel
Bakalářská práce se zabývá dotacemi, které pobírá zemědělský podnik v období let 2014-2020. Zemědělský podnik hospodaří v režimu ekologického zemědělství v CHKO Slavkovský les a ANC oblasti horského typu - 3 na území Karlovarského kraje. V soukromém vlastnictví je od roku 1993 a v roce 2011 bylo rozhodnuto o přechodu z konvenčního systému hospodaření na ekologický z důvodu dotační motivace pro ekologické zemědělce. S nástupem nového programovacího období Společné zemědělské politiky pro roky 2023-2027 jsou v práci představeny nové, ale i pokračující dotační tituly, které bude podnik moci pobírat včetně jejich podrobnějších definicí.
Urbanisticko – architektonická studie areálu pro šetrný turismus Strachotín.
Iatsenko, Ganna ; Borecká,, Eva (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce si stanovila za cíl nalezení urbanistického řešení pro krajinu v blízkosti obce Strachotín. Při plánovaní našeho areálu jsme vycházeli z potřeby jeho zapojení do vybrané krajiny. Projekt hledá nejvhodnější způsob funkčního a prostorového uspořádání areálu a objektů v něm umístěných. Práce usiluje o koncepční řešení území v kontextu turismu, ekonomického potenciálu a přírodních podmínek daného regionu. Objektem zvoleným pro využití zpracovávaného prostoru je ekofarma, jejíž součástí je koňská jízdárna, koňské stáje, rekreační ubytování a restaurace. Pro zpracování architektonického návrhu jsme v našem projektu vybrali koňskou jízdárnu. Návrh vychází z potřeby řešit celé území komplexně a přihlédnout přitom k širším obecním a krajinným vazbám. Úkolem bylo navrhnout optimální funkční a prostorové uspořádání dané lokality, zejména farmy pro agroturistiku a nabídnout další – námi zvolené – doplňující funkce. Podstatnou otázkou také je, jakým způsobem postupovat při navrhování ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se v návrhu zaměřit. Cílem práce a řešení, kterého chceme dosáhnout, je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství. Práce reprezentuje nový směr rozvoje sídel v rámci krajinného urbanismu. Cílem práce je prokázat, že pro vytvoření komfortního a „zeleného“ venkovského areálu nebo veřejného prostoru není nutné používat nejnovější technologie a radikální architektonické koncepce a že někdy stačí rozmanitost, zdravý rozum a důvěra k lidem, kteří v takovém městě budou žít. Průvodní myšlenkou při tvorbě areálu byla integrace české regionální flóry do venkovského prostoru s jeho budovami, materiály a náladou obyvatel. Proto vyvstávají další otázky – co je vlastně charakteristické pro český venkov? Co je smyslem života na venkově? Jaká je identita venkova? Hlavními charakteristickými znaky tradičního českého venkova jsou hrady, kostely, rybníky, stromy, kopce, pole, a hospodářská zvířata. Návrh ekofarmy se snaží dosáhnout určitého přesahu v pojetí aspektu identity obce a edukace dětí pomocí atraktivních prostorů, kde dochází k vzájemné interakci mezi lidmi a přírodou. Navržený různorodý prostor ekofarmy bude doplňovat chybějící tradiční prvky v obci, jako je rybník, prostory pro setkávání, ovocný sad a stezky v krajině. Tímto způsobem farma umožňuje konfrontaci mezi sídelními podmínkami a krajinou. Areál je v kontrastu s obcí Strachotín, ale je navržen takovým způsobem, aby se oba prostory spojily v harmonii. V určitém okamžiku rozdíly mezi přírodou a obcí mizí. Koňská farma nabízí výuku jízdy na koni, projížďky k historickým památkám, letní tábory s výukou jízdy na koni či samotný pobyt na farmě s koni. V projektu je počítáno s kapacitou 20 stání pro koně. Farma je velice vhodná i pro parkurová soustředění, výstavy, koňské dražby, hobby závody a další jednorázové akce. Dalším atraktivním turistickým prostorem je lokalita na břehu Věstonické nádrže. Ta je plánována nejen jako krásný prostor na procházky či jízdu na kole, ale i jako plocha pro různé veřejné akce, například pro farmářské trhy. Díky navržené variabilitě prostorů i atrakcí může farma sloužit celoročně a lidé budou trávit více času ve venkovském prostředí.
Důvody zemědělců pro ekologický způsob hospodaření
Kučerová, Michaela ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody zemědělců pro ekologický způsob hospodaření. Teoretická část práce je věnována tématu ekologického zemědělství, jeho vývoji v České republice i ve světě, legislativě EZ a dotační politice v ČR. Součástí práce je popsaná metodologie. Empirická část nabízí představení osmi ekologických farem z regionu Hané a Beskyd. Na základě empirického šetření provedeného formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů nalézá vnitřní pohnutky, které podněcují jednání zemědělců hospodařit tímto šetrným způsobem. Poté se věnuje podrobné deskripci a interpretaci kódů vzešlých z otevřeného kódování provedených rozhovorů.
Obraz českých ekofarem po roce 89. Motivace českých farmářů k nekonvenčnímu zemědělství
Vocílková, Lenka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato diplomní práce přináší podrobný obraz šesti českých ekologických farem - šesti českých ekologických farmářů, kteří působí v různých místech České republiky. Zaměřuje se na jejich motivace k nekonvenčnímu způsobu zemědělství, vypráví příběh jejich podnikání, mapuje a srovnává jednotlivé aspekty, které mohou hrát důležitou roli v podání celistvého obrazu českého ekologického zemědělství po roce 1989. Klíčová slova Ekologické zemědělství, biodynamické zemědělství, ekologická farma, ekologický farmář, motivace
Podnikatelský plán
Urbánková, Michaela ; Konečný, Marek (oponent) ; Koudelková, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru na založení malé ekofarmy, kde by se ze začátku převážně pěstovala zelenina a ovoce a následně by se tyto plodiny prodávaly spotřebitelům. Teoretická část se zabývá poznatky nezbytnými pro založení a udržení podniku, praktická část je založena na informacích, týkajících se obchodní a finanční situace podniku.
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
Ekologické zemědělství v ČR (geografické analýzy)
SEDLÁKOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je zpracování dat ÚZEI za ekologickou zemědělskou produkci jednotlivých krajů České republiky do podoby mapových výstupů a grafů, které poskytují základní přehled o teritoriálním rozmístění rostlinné a živočišné produkce ekologického zemědělství. U rostlinné produkce jsou uváděny následující údaje: osetá plocha v přechodném období a plném ekologickém reţimu, ekologická produkce a průměrný výnos. Údaje o hospodářských zvířatech v EZ poskytují informace o početním stavu jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. Část diplomové práce je věnována také uplatnění rostlinné a živočišné bioprodukce na trhu v roce 2012. Tato práce je součástí projektu GAJU 019/2013/S.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.